Zavřít

Trocha historie pravé Whisky

Napsal: Wladass on 19 listopadu, 2020
Ohodnotit tento inzerát

Nejvíce historických informací je o whisky Skotské. Přestože se Irové se Skoty přou o to, kdo vynalezl výrobu whisky, ale z hlediska historických faktů je nejvíce informací o whisky skotské. Na americký kontinent do USA a Kanady pronikla whisky se Skoty a Iry. Proto se v historii budu nejdříve věnovat právě Skotské whisky.

Je tomu více než 500 let, co whisky vstoupila do dějin. Přesněji řečeno do historických análů. První písemnou zmínku o výrobě whisky najdeme v královských pokladních svitcích, tzv. Exchequer Rolls z roku 1494. Praví se tam: „Osm bollů sladu fráteru Johnu Corovi na výrobu akvavitu.“


Přípis skotského krále Jakuba IV., adresovaný s největší pravděpodobností představeným kláštera Saint Andrew´s (muselo to být pozoruhodné místo – vedle whisky se zde prý zrodil i golf), přikazoval, aby bratr Cor připravil ze zaslané suroviny akvavit. Nebyla to bezvýznamná zakázka – boll je staroskotská jednotka váhy, zakázka tedy byla na cca 150 kg. Akvavit přitom označoval „vodu života“, z latinského aqua vitae, kterým se ve středověku označovaly pálenky s léčivými účinky, i když asi úplně první zmínky pocházejí již ze 12. století (spíše se ale jedná o destiláty vyráběné z obilí, jejichž zástupcem je i whisky). Předchůdcem dnešního slova whisky je nejpravděpodobněji slovo Uisge Beatha. Toto slovní spojení znamená v gaelštině – voda života. Během staletí zůstalo z původního názvu uisge, jež se postupně změnilo na usky a pak už to byl jenom krůček k nynějšímu anglickému whisky. Ve slavném slovníku Dr. Johnsona se slovo whisky objevilo poprvé v roce 1755.

Co se týče slov whisky a whiskey, dá se říci, že se jedná o místní rozhodnutí, jaký z těchto názvů používat. Veškerá produkce ze Skotska je označována jako whisky, produkty z Irska zase whiskey, i když dříve se i zde používalo označení whisky. V USA se používají oba názvy, v Kentucky se vetšinou používá whiskey, ale palírny Early Times a Maker´s Mark své produkty označují jako whisky, v Tennessee používá palírna Dickel označení whisky a palírna Jack Daniel´s zase whiskey. V Kanadě se používá označení whisky i whiskey. Ve zbytku světa většinou whisky, ale je možné se setkat i s národními úpravami slova whisky.

Podle Irů ovšem umění výroby whisky pochází z Irska a odtud se dostalo dále do Skotska. Podle legendy přišel do Irska svatý Patrik, stal se národním světcem, vyhnal z Irska ďábla a naučil Iry destilovat životadárný nápoj z ječmene. Což bylo již ve 12. století. Koluje i mnoho dalších historek a příběhů, tyto příběhy mají potvrzovat skutečnost, že to byli Irové a nikoli Skotové, kdo vynalezl whisk(e)y. Všechny tyto historky jsou však pouze jen legendou, neexistuje důkaz, který by dokládal pravdivost kterékoli z nich. První písemná zmínka o destilaci z ječmene se v Irsku objevuje až v roce 1556, a to v zákoně schvalovaném parlamentem. Irská whiskey neměla ovšem na růžích ustláno. V roce 1838 započal kapucínský mnich otec Matouš své tažení proti alkoholismu. Dosáhl uzavření velkého množství výčepů a mnoho palíren nemělo odbyt pro své produkty. Na zahraničních trzích už měla silné pozice whisky skotská. Další důvody proč byla výroba irské whisky tolik omezena se sešly celkem rychle po sobě. V roce 1916 vypukla válka o nezávislost Irska. Následovalo rozdělení ostrova a v letech 1919-1921 občanská válka. Když vznikl Svobodný irský stát, ztížilo už tak těžkou situaci irským výrobcům britské obchodní embargo. Byly jim tak uzavřeny mnohé trhy. Prohibice v USA, které bylo velkým odběratelem irské whiskey. Druhá světová válka, při které byl nedostatek obilí. V roce 1966 se zbytek irských palíren spojil a nyní se irská whisky vyrábí pouze v několika palírnách.

Ve Skotsku koluje rčení:

Irové možná whisky vynalezli. Ale my jsme ji odvedli k dokonalosti.

Whisky se ve Skotsku stala postupně velmi populární a velmi se rozmohla její výroba. Zprvu ilegální až po dnešní legální. Rozvoj palírenství nezastavily ani daně, uvalené na alkohol nejprve skotským parlamentem (v roce 1644) a později Anglií. Velmi dlouho se whisky vyráběla ilegálně, většinou v odlehlých údolích nebo na ostrovech, kam se výběrčí daní nedostali. V roce 1777 bylo ve Skotsku více než 400 ilegálních palíren. Mnoho dnešních palíren také začalo ilegální výrobou a pašováním whisky (např. Strathisla, The Glenlivet). Postupný přechod od ilegální výroby whisky k legální výrobě začal v roce 1816 vydáním „Small Stills Act“, který alespoň částečně umožnil podnikání v této oblasti. Velký zlom potom nastal v roce 1823, kdy byl přijat zákon, který zoficiálnil výrobu whisky. Zákon obsahoval podmínku, že destilační zařízení musí mít kapacitu nejméně 40 galonů (tedy téměř 200 l). Pro některé pokoutní výrobce to ale byla nesplnitelná podmínka. Zákon ovšem také vyvíjel tlak na vlastníky půdy. Nyní mohli být trestáni i za to, že se na jejich půdě nelegálně pálí whisky i bez jejich vědomí. Všechny tyto kroky k legální výrobě whisky, pro kterou se rozhodovali i sami pokoutní výrobci, často ji v tom pomáhali i vlastníci pozemků. První oficiálně povolenou palírnou byla v roce 1824 právě The Glenlivet.

Obecně byla výroba whisky logickým vyústěním hospodaření farmářů. Když zbyl ječmen či jiná obilovina, který se nedal jinak využít, bylo nejvýhodnější vyrobit z něj lihovinu, než podstoupit riziko jeho shnití při skladování. Přebytek whisky bylo možné prodat a stal se z toho další zdroj příjmů. Ovšem tyto příjmy přilákaly také pozornost úřadů a to zejména z pohledu možných daní. Daň na whisky byla např. ve Skotsku zavedena celkem rychle, dokonce i slad jednu dobu podléhal dani. Protože daně se asi nikdy nechtělo platit nikomu a nikde, následovalo mnoho pokusů jak obelstít výběrčí daní. Velmi rozšířeným oborem začalo být pokoutní pálení whisky a její pašování. V USA a v Kanadě se navíc k přidala i prohibice, která měla za následek jak útlum výroby v oblastech postižených a v oblastech, pro které byly USA velkým odběratelem, tak nárůst výroby v jiných oblastech, ze kterých se do míst s prohibicí whisky pašovala.

Ve Skotsku byli výběrčí daní placeni velmi málo a navíc museli sami hradit mzdu i výdaje svých pomocníků. Jejich odměnou byla polovina ceny zabaveného alkoholu. Proto se snažili o co největší úspěchy v boji proti pokoutním výrobcům whisky. Obráceně ovšem i pokoutní paliči zneužívali odměny za nahlášenou pokoutní palírnu a když již jejich palírna jevila známky silného opotřebení, sami ji udali a za inkasovanou odměnu vybavili jinde novou.

Do přelomu 19. a 20. století se skotská sladová whisky pila víceméně mladá, neuleželá. V palírně se stáčela do sudů a prodávala obchodníkům, kteří si ji podle potřeby stáčeli do lahví.


Sladová whisky se pila hlavně ve Skotsku, neboť se mělo za to, že sladová whisky je pro jiné národy než pro Skoty příliš silná. Ve světě získala větší oblibu míchaná whisky, protože byla lehčí, než samotná sladová. K rozšíření whisky do světa pomohla i pohroma, která postihla v roce 1880 francouzské vinice. Vinice byly napadeny phylloxera vastatrix, což mělo za následek přechodný nedostatek vína a pálenek z Francie. Hledali tedy jiné nápoje a objevili whisky. Rozvoji whisky také paradoxně pomohl v roce 1898 krach firmy Pattison Ltd, která s whisky obchodovala. Okolo roku 1905 začalo vyšetřování některých obchodníků, kteří byli podezřelí, z prodeje nekvalitní whisky, pančování whisky a podobného okrádání zákazníků. Tento rozruch okolo whisky nezůstal bez odezvy a okolo roku 1907 se vláda rozhodla jmenovat Královskou komisi, aby bylo možné celou situaci okolo whisky vyřešit a stanovit pravidla pro výrobu whisky. Jedním z velkých otazníků bylo, zda se jako skotská whisky smí označovat pouze lihovina vyrobená ze sladového ječmene. Komise vyslechla odborníky z oboru lékařství, chemie a i výrobce sladové i obilné whisky. V roce 1909 došla Královská komise k závěru, že názvem whisky se smí označovat jak lihovina vyrobená ze sladového ječmene v periodické destilační soustavě, tak i lihovina vyrobená i z jiného obilí v kontinuální destilační soustavě. Kolem roku 1915 byl zřízen vládní úřad, který dohlížel na produkci whisky a který stanovil, že pravá whisky musí zrát v sudech nejméně tři roky.

Buďte první, kdo přidá komentář.

Jméno
Email
Váš komentář